Rozhodčí doložka

Aby rozhodčí řízení mohlo proběhnout, musí se na něm sporné strany dohodnout. Protože v průběhu sporu to již bývá téměř nemožné, nejlépe je, když se na rozhodčím řízení dohodnete už ve chvíli, kdy sjednáváte smlouvu, kterou se chcete řídit (smlouvu kupní, smlouvu o dílo, smlouvu o půjčce, smlouvu pracovní atd. atd.). Ve většině případů postačuje tzv. rozhodčí doložka, kterou zahrnete přímo do sjednávané smlouvy.

V souvislosti s tím, jak se v poslední době mění náhled na rozhodčí řízení, je dobré rozhodčí doložku důkladně promyslet dle všech platných českých i evropských předpisů. Čím jednodušší doložka, tím pravděpodobněji se setkáte s námitku, že je v některých aspektech neurčitá, avšak čím složitější, tím pravděpodobněji se setkáte s námitkou, že je tak složitá, že ji „postižená“ strana platně nesjednala, neboť jí nerozuměla. Samozřejmě se s námitkami setkáte až tehdy, když rozhodčí doložku použijete, nikoliv při jejím sjednávání…

Nabízíme proto k použití dvě vhodná znění rozhodčí doložky.

Rozhodčí doložka jednoduchá (méně vhodná, a to nanejvýš tam, kde ji lze vložit do hlavní smlouvy):

„Účastníci se dohodli, že veškeré majetkové spory nebo nároky vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, zejména z jejího porušení, ukončení její platnosti či účinnosti nebo z její neplatnosti či neúčinnosti, budou řešeny v rozhodčím řízení ve smyslu všeobecně závazných právních předpisů upravujících rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů, zejm. podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, rozhodcem (rozhodčím senátem), kterého vybere tajemník Smírčí a rozhodčí komory České republiky, z.s., IČ 28558367, se sídlem Nad Úžlabinou 448, 10800 Praha 10 - Malešice (dále jen SRK ČR), www.srkcr.cz, ze seznamu advokátů a advokátních koncipientů, vedeného Českou advokátní komorou. Rozhodčí řízení bude zahájeno žalobou, kterou podá kterákoliv strana k SRK ČR. Rozhodčí řízení se bude řídit právním řádem České republiky. Rozhodčí řízení může být konáno podle zásad spravedlnosti, pokud v konkrétním případě není tento postup vyloučen obecně závaznými právními předpisy. Lhůty pro vyjádření či pro dodání podkladů se stanovují na patnáct dnů ode dne doručení výzvy k vyjádření či k dodání podkladů, pokud rozhodce nestanoví lhůty delší. Rozhodčí řízení se koná v Praze a je neveřejné. Účastníci se dohodli dle § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů na tom, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů; v takovém případě se rozhodčí řízení koná v sídle rozhodce. Pro doručování se ve smyslu ustanovení § 44 zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů použijí příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro případ, že pobyt účastníka není znám nebo se účastníkovi nepodařilo doručit písemnost, se smluvní strany dohodly, že rozhodce je oprávněn ustanovit opatrovníka pro doručování tomuto účastníkovi. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením. Rozhodčí nález bude zdůvodněn, bude konečný a pro strany závazný. Doručením rozhodčího nálezu účastníkům se tento stává pravomocným a soudně vykonatelným. Náklady rozhodčího řízení se stanovují ve výši čtyř pětin poplatku za odpovídající občanské soudní řízení, a zvyšují se o částku prokázaných nákladů rozhodce, nejméně však o 3.000,-- Kč, a o DPH v zákonné výši. Není podstatné, zda se spor bude týkat všech, nebo jen některých účastníků této smlouvy.“

Rozhodčí doložka podrobná (obecně vhodnější, a to zejména tam, kde zákon vyžaduje uzavření na samostatné listině):

"1. Účastníci se dohodli, že veškeré spory, které by v budoucnu vznikly z uvedené smlouvy, nebo které vzniknou v souvislosti s ní, včetně otázek její platnosti, jejího výkladu, sporů z jejího zajištění, výkonu či ukončení práv z uvedených právních vztahů vznikajících nebo s nimi souvisejících, bude rozhodovat rozhodce v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), s vyloučením pravomoci obecných soudů. Tyto spory bude rozhodovat jediný rozhodce splňující požadavky dle ustanovení § 4 zákona o rozhodčím řízení a určený ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení jmenováním třetí osobou, a to tajemníkem Smírčí a rozhodčí komory České republiky, z.s., IČ: 28558367, se sídlem Praha 10-Malešice, Nad Úžlabinou 448 (dále též jen „SRK ČR“), z osob uvedených v seznamu advokátů a advokátních koncipientů, vedeném Českou advokátní komorou. Pro případ, že by funkce tajemníka SRK ČR byla zrušena či by tajemník nebyl jmenován, se účastníci dohodli, že k veškerým úkonům, které jinak tato smlouva svěřuje tajemníkovi, je pověřena osoba, která jménem SRK ČR jedná navenek.

2. Tajemník může rozhodcem jmenovat i jakoukoliv jinou osobu, splňující požadavky ustanovení § 4 zákona o rozhodčím řízení, pokud odůvodní, že takto jmenovaný rozhodce má speciální kvalifikaci nebo zkušenosti odpovídající vzniklému sporu.

3. Pokud by tajemník se zřetelem na svůj poměr k věci nebo k některému z účastníků sporu či jejich zástupců konstatoval svoji podjatost, tajemník za přítomnosti notáře vylosuje rozhodce z osob, které jsou současně zapsány jak v seznamu, ze kterého by tajemník rozhodce vybíral, pokud by se necítil podjatý, tak v seznamu řádných členů SRK ČR, publikovaném na webové stránce SRK ČR na adrese http://www.srkcr.cz.

4. Pro případ, že SRK ČR nebude v době podání rozhodčí žaloby existovat, a pro případ, že vpředu sjednaný způsob jmenování rozhodce bude shledán neplatným, se účastníci dohodli na náhradním způsobu určení rozhodce způsobem uvedeným v ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení.

5. Není-li dále stanoveno jinak, rozhodčí řízení se koná v Praze a je neveřejné. Účastníci se dohodli v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení na tom, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů; v takovém případě se rozhodčí řízení koná v sídle rozhodce. Pro doručování se ve smyslu ustanovení § 44 zákona o rozhodčím řízení použijí příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro případ, že pobyt účastníka není znám nebo se účastníkovi nepodařilo doručit písemnost, se smluvní strany dohodly, že rozhodce je oprávněn ustanovit opatrovníka pro doručování tomuto účastníkovi.

6. Rozhodčí řízení bude zahájeno žalobou, kterou podá kterákoliv strana k SRK ČR, s výjimkou případu, kdy spor budou rozhodovat rozhodci určení způsobem uvedeným v ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení se bude řídit právním řádem České republiky. Spor v rozhodčím řízení může být rozhodován podle zásad spravedlnosti, pokud v konkrétním případě není tento postup vyloučen obecně závaznými právními předpisy. Lhůty pro vyjádření či pro dodání podkladů se stanovují na patnáct dnů ode dne doručení výzvy k vyjádření či k dodání podkladů, pokud rozhodce nestanoví lhůty delší. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením. Rozhodčí nález bude konečný a pro strany závazný. Doručením rozhodčího nálezu účastníkům se tento stává pravomocným a soudně vykonatelným.

7. Jestliže žalobce v podané rozhodčí žalobě označí spor jako spor ze spotřebitelské smlouvy, nebo když tajemníkem jmenovaný rozhodce se usnesením vyloučil z projednání sporu, neboť v průběhu řízení zjistil, že jde o spor ze spotřebitelské smlouvy a sám není oprávněn takový spor rozhodovat, nebo když tajemník zjistí z jiných dokumentů, že jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, je tajemník povinen rozhodce jmenovat ze seznamu rozhodců, oprávněných rozhodovat spory ze spotřebitelských smluv, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR. Pro případ rozhodování sporu ze spotřebitelské smlouvy se dále ujednává, že k projednání věci samé musí být nařízeno a provedeno osobní jednání, ledaže strany po poučení rozhodcem souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a že rozhodčí nález může být k žádosti kteréhokoliv účastníka přezkoumán jiným rozhodcem, přičemž na jmenování tohoto jiného rozhodce, na průběh přezkumného řízení a na poplatek a náklady přezkumného řízení se užijí příslušná ujednání této smlouvy. Současně se sjednává, že v případě sporu ze spotřebitelské smlouvy se nevylučuje pravomoc obecných soudů a žalující strana může rozhodnout, že spor nepředloží k rozhodnutí rozhodci podle této rozhodčí smlouvy, ale příslušnému obecnému soudu.

8. Účastníci se ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodli, že za projednávání sporu rozhodcem bude rozhodci uhrazen poplatek ve výši 4 % z hodnoty předmětu sporu, zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru, nejméně však 1.500,- Kč a nejvýše 1.000.000,- Kč, s tím že poplatek je hrazen žalobcem po zahájení řízení na základě výzvy rozhodce nebo osoby jím zmocněné, a dále že náklady rozhodčího řízení tvoří poplatky za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající rozhodci a vlastní výlohy stran; každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu může být přiznána náhrada jejích výloh, a to zpravidla podle úspěchu ve sporu. Odměna za zastupování účastníka advokátem, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas patří k nákladům řízení. Určení výše odměny za zastupování účastníka advokátem, určení výše náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní náklady vznikající rozhodci jsou stanoveny paušálně na 3.000,-- Kč, jinak musejí být vyúčtovány. Částky, uvedené v tomto odstavci v pevné výši, se zvyšují o výši inflace za období mezi dnem sepsání této smlouvy a dnem podání rozhodčí žaloby. Veškeré úhrady podléhají DPH v zákonné výši. Veškeré částky se hradí prostřednictvím SRK ČR, s výjimkou případu, kdy rozhodci byli vybráni způsobem uvedeným v ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, kdy budou hrazeny přímo rozhodcům.

9. Není podstatné, zda účastníky sporu jsou všichni účastníci této Smlouvy, či jen někteří z nich.

10. Účastníci souhlasí s tím, že podle výše uvedených pravidel bude v řízení postupováno ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení. Vztahuje-li se důvod neplatnosti této rozhodčí smlouvy jen na část této rozhodčí smlouvy, je neplatnou jen tato část."
 

Samozřejmě jde o pouhé vzory. Podle potřeby se rozhodčí doložka může upravit (například lze vypustit ujednání, že rozhodčí řízení bude konáno podle zásad spravedlnosti, nebo že rozhodčí nález bude vynesen bez písemného zdůvodnění). Úpravu doporučujeme předem projednat s kvalifikovanými právníky; toto doporučení zdůrazňujeme zejména v případě spotřebitelských smluv. V současné době je nutno upozornit zejména na problematiku jmenování rohodců. Zákonodárci a následně i soudci trvají na transparentnosti jmenování rozhodců, ale jak ji uskutečnit, to už neříkají. Samozřejmě lze dohodnout konkrétní osobu - ale jak postupovat u smluv, které se uzavírají na mnoho let dopředu? Zdá se, že je nepřípustné i jmenování rozhodce nestrannou fyzickou osobou, která zastává určitou funkci... Tímto rozhodnutím obecných soudů je fakticky zrušeno rozhodčí řízení u smluv, které jsou uzavírány na - řekněmě - tři a více let (zůstává jen řízení vedené tříčlenným rozhodčím senátem, kde každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a ti se pak dohodnou na třetím, což je ale značně klopotné a nákladné, takže to nelze pro běžné spory o nevelké částky doporučit).

Oba předložené vzory se liší i ve způsobu, jakým se určuje výše nákladů za rozhodčí řízení. Jde ale spíše o kosmetickou odlišnost a řádní členové komory přijmou k řešení spory s oběma způsoby jejich stanovení.

Je zapotřebí si uvědomit, že jestliže veškeré majetkové spory a nároky má řešit rozhodce, tak to současně znamená, že je nemůže řešit nikdo jiný, tedy ani obecný soud. V některých případech proto doporučujeme, aby místo rozhodčí doložky byla uzavřena zvláštní rozhodčí smlouva (jako samostatná listina). Pak se hůře argumentuje, že některý z účastníků nechtěl rozhodčí doložku sjednat, a že toto ujednání ve spoustě jiných odstavců pod tlakem okolností přehlédl. Samostatná rozhodčí smlouva je jistě projevem informovaného souhlasu. Ani ta však nyní nestačí v případě spotřebitelských sporů.

Rozhodčí smlouva jako smlouva o rozhodci je vhodným řešením samozřejmě i tehdy, když se na rozhodčím řízení smluvní strany dohodnou v průběhu již vzniklého sporu.

© 2007-2018

Smírčí a rozhodčí komora
České republiky

Adresa: Nad Úžlabinou 448, 108 00 Praha 10 – Malešice
E-mail: